Přidělování IP adres v kancelářích dnes zpravidla řídí servery DHCP. Takový server spravuje fond dostupných adres a na požádání je automaticky přiděluje jednotlivým zařízením. To však znamená, že různá zařízení v kanceláři nemají pevné IP adresy. Při každém přihlášení do sítě obdrží zařízení novou adresu. Pokud jednotlivá zařízení na úrovni strojů konktaktujeme pomocí IP adres, musí mít i náhradní zařízení stejnou IP adresu. V takovém případě není mechanismus DHCP správnou volbou.
Adresy zařízení v protokolu POWERLINK jsou propojeny s přepínačem volby uzlů na přední straně zařízení. Tak je zajištěno, že vyměněná zařízení budou používat dříve nastavenou IP adresu, aniž by ji bylo nutné ručně zadávat.
Počet dostupných IP adres je globálně omezen, a proto je zpravidla přiděluje oddělení IT společnosti. Konstruktér využívající síť Ethernet zpravidla potřebuje několik IP adres, aby k zařízením a modulům ve stroji mohlo přistupovat vedení. Při sériové výrobě mohou být adresy využity ještě rychleji. Oddělení IT také často požadavky na tento typ služeb podceňují.
Protokol POWERLINK přiděluje místní IP adresy na úrovni strojů podle mezinárodních norem bez ohledu na to, zda je stroj připojen k výrobní síti dodavatele nebo v místě konečné montáže u zákazníka. Stroj má stále stejné místní IP adresy. O přidělování globálních adres místním interním adresám v síti, kde se stroj pohybuje, se stará protokol NAT (Network Address Translation). Tento způsob již funguje v prostředí Internetu. V protokolu POWERLINK zřetelně odděluje adresy výrobce a koncového uživatele, aniž by po dodání byla nutná zdlouhavá změna konfigurace.